Humans

Jsou to spíš nádory, než kuřata, zní slova pána, který mě se svou ženou velkoryse vítá ve své drůbežárně. Všechno to začalo zhruba před měsícem, kdy jsem cestou z Prahy na Šumavu předjížděla na dálnici nákladní auto sloužící pro převoz živých zvířat. Měla jsem ten den čas. Smutek a zoufalý pocit mě motivovaly k tomu abych za ním jela. Asi po 45 minutách jsem přijela před velká jatka. Byl večer, ale dveře do provozovny byly stále otevřené. Velká kaluž krve u vstupu byla výmluvnou známkou toho, co se tady ještě před chvílí odehrávalo. Slíbila jsem si, že se sem vrátím. Když jsem se včera vydala na cestu, projížděla jsem ještě vesničkou, ve které byl ukazatel na jiná jatka. Rozhodla jsem se zastavit i tam:  „Dobrý den, já se omlouvám, že jsem Vám sem takhle vlezla.“ Říkám majiteli malých jatek a velkého hospodářství, po tom co jsem si pohladila malé oslíky.      Nevadí, nevadí. Jen se pojďte podívat, jestli Vás to zajímá. My jsme dnesk...

Už je to tady zase, zase mám ten pocit. Zase se mi chce jít na jatka a poprosit jejich zaměstnance aby mi pomohli. Aby mi pomohli ukázat lidem v jakém zasraném hororu mě nutí žít. Vegani jsou prý extrémní. Jsou prý nesmírně otravní a trapní se svými názory na maso a na mléko a prý by fakt neměli lidem nutit svoje přesvědčení. Prý je to věc veganů, jak se chtějí stravovat, ale nemají prý nikomu kecat do toho co jí. Co je to sakra za debilní argumenty a proč kurva teda nedržíte klapačku i Vy? Zapnu rádio - nejlepší svatomartinské husy. Zapnu Facebook - udělám medvídka jenom ze dvou krocanů.  Potkám svojí mámu na náměstí - víš co se letos prodalo v Tescu hus? Sedím s tátou - koupím si králíčky a slepičky abych aspoň ještě jednou v životě zažil, jak chutná slepička, která není na granulích. Sednu si ke stolu a je na něm leták s kusy mrtvvých těl v akci. Jdu do obchodu a můj pohled se nedokáže vyhnout pohledu na narvané mrazáky kusy mrtvých těl. Stojím ve frontě v country lifu a ...

Tracy je po mém boku téměř nakaždém kroku. Večer se ke mě tulí v posteli a často spolu jenom tak bezstarostně běháme po louce nebo na parkovišti mezi auty. Miluji ji z celého svého srdce. Jenže je to fér? Teď ji mají operovat oči a operace bude stát nějakých pár tisíc. Kvůli jídlu pro ní umírají další zvířata a já se ptám, proč? Kdo určil, že Tracy bude žít po mém boku a ostatní živí tvorové budou mít části svých těl v její misce a na talířích lidí po celém světě? Přemýšlím co by se stalo, kdybych Tracy zabila. Kdybych připravila pro svého psa přesně takovou porážku, jaká se provádí prasatům. Ušetřila bych peníze za operaci očí a ještě k tomu bych se docela proslavila. Asi bych pak musela rovnou zabít sebe, ale jako malá jsem si přála být v televizi aspoň přikrytá černým pytlem, to si dodnes pamatuju. Tak by se mi aspoň splnil můj dětský sen. No, škoda, že ten sarkasmus ani není stoprocentní. Někde ve mě je hlásek, který jakoby volal, tenhle život je pro tebe moc těžký, nezvládáš t...