Život je jako nábytek z IKEA

První pusa, první rande, první hádka s rodiči, první velké rozhodování kam dál jestli na gympl a nebo něco odbornějšího, taneční, první sex, první brigáda, první výplata, první auto, maturita, přijímačky na vejšku, první zkouška, pvní veřejná prezentace projektu, bakalářka, diplomka, státnice, první práce...
Nechápu, že sem ještě  nikde nanarazila na manuál jakej má IKEA, vždyť je to tak stejný... První pusa a všechno to okolo, první rande a všechno to okolo, první střední a to všechno kolem... Achjo. Nakreslete už někdo manuál na tohle, ať všecky ty bulímie, anorexie, závislosti, otrava alkoholem, zbytečný smrťáky za volantem, ať to všechno můžem prolistovat předem a prohlídnout si co chcem stavět. 
Vždyť když se člověk dívá na život pozpátku je to úplně přesně stejný jak stavět nábytek z IKEA. První kroky sou tak těžký, všechno to tolik trvá, zdá se to nemožný, jenže  jakmile na to přijdeme, nebo nějakej dílek spojíme k jinýmu ke kterýmu nepatří a musíme se vrátit, rázem je to tak jednoduchý. Je to tak jednoduchý protože už víme jak na to, už sme na to  přišli. Sme sice naštvaní a smutní, že sme to nezvládli napoprvý, ale i přesto dokážeme mnohem rychleji pospojovat to, nad čím sme předtím dumali věky.
Já vim, že z návodu sice nejsme nikdy moc moudrý, dokud si to nezkusíme postavit sami, jenže co kdyby byl na výběr týpek co jeho noha, nebo spíš něco co připomíná nohu, leží dva metry od něj, vyhublá frajerka na kapačkách a nebo týpek s typkou s úsměvem vod ucha k uchu, podle mě by o dost víc lidí zkusilo stavět podle třetího návodu...
Začít, zkusit, vědět kudy, dokázat se vrátit, být trpělivá, vydržet... To je podle mě něco, co mě v životě chybělo. Když už sem se rozhodla, že něco zkusím a dokonce sem se do toho pustila, hned po prvním neúspěchu mě to přestalo bavit. Zapomněla jsem kudy sem šla a tak teda ani nemělo cenu se vracet, hledat novou cestu se zdálo být snazší, začínat od znova, zase se ztrácet, to všechno ale bere zbytečně tolik času.
Přitom by stačil jednoduchej návod. Přesně takovej jakej má IKEA.
První rande - budeš nervózní, on taky. Nekřič, mluv v klidu. Když ho naštveš všem řekne že seš tlustá kráva. To ale nevadí, je to pitomec řekni to všem dřív než ti zkazí pověst a pak ten čas co bys věnovala jemu věnuj budování takových přátelství, jaká žádné pomluvy nepokazí. 
Poprvý se pohádáš s rodiči. Neutíkej z domu. Sedni si ve svém pokoji a jen pozoruj své myšlenky, potom se jim omluv a řekni jim co tě naštvalo, ale nekřič, buď úplně v klidu.
Taneční. Ať uděláš cokoliv a utratíš kolik chceš stejně na těch šatech nebude po tom večeru už záležet. 
První auto. Jede rychle, hodně rychle. Můžeš ho pořádně protáhnout na fakt přehledných úsecích, ve městě ale rači ne. 
První zkouška. Budeš nervóznější než na prvnim rande, ale když jí neuděláš napoprvý uděláš jí napodruhý, nenech si vzít klid, nestresuj se nestojí to za to. První vážný vztah, první společné bydlení. Achjooo, vážně ten návod ještě nikdo nevymyslel? :-)

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Opuštění

Obrázek
Když jsem jako malá každý víkend vyrážela ke koním, myslela jsem si, že je miluju celým svým srdcem. Jako každé dítě jsem si i já ve stáji kam jsem jezdila našla svého nejlepšího kamaráda se kterým jsem si vytvořila silné pouto. Jmenoval se Vojta. Byl to dostihový kůň, kterému bylo stejně let, jako bylo mě. Dostihovou kariéru měl už za sebou a v turistické stáji, sloužil pro pobavení turistům.  Neviděla jsem to. Brala jsem tu stáj jako ráj na zemi. Bylo tam všechno co jsem milovala a Vojta mě zanedlouho vítal zaržáním když jsem přišla do stáje.  Vojtova nejlepší kamarádka byla Beta. Beta byla typickou představitelkou turistické stáje. Byla to ta nejhodnější kobylka, jakou si dovedete představit. Když jí na záda šplhali začátečníci lačnící po pohledu z koňského hřbetu, měli často více než sto kilogramů. Ona se přesto nikdy ani nepohnula. Její hřbet se vždy prohnul o několik centimetrů, zatímco její oči nepatrně zamrkaly. Beta byla nejvytíženější kůň ve stáji. Kdykoli přišel něj...
Další informace

Jsou to spíš nádory než kuřata

Obrázek
Jsou to spíš nádory, než kuřata, zní slova pána, který mě se svou ženou velkoryse vítá ve své drůbežárně. Všechno to začalo zhruba před měsícem, kdy jsem cestou z Prahy na Šumavu předjížděla na dálnici nákladní auto sloužící pro převoz živých zvířat. Měla jsem ten den čas. Smutek a zoufalý pocit mě motivovaly k tomu abych za ním jela. Asi po 45 minutách jsem přijela před velká jatka. Byl večer, ale dveře do provozovny byly stále otevřené. Velká kaluž krve u vstupu byla výmluvnou známkou toho, co se tady ještě před chvílí odehrávalo. Slíbila jsem si, že se sem vrátím. Když jsem se včera vydala na cestu, projížděla jsem ještě vesničkou, ve které byl ukazatel na jiná jatka. Rozhodla jsem se zastavit i tam:  „Dobrý den, já se omlouvám, že jsem Vám sem takhle vlezla.“ Říkám majiteli malých jatek a velkého hospodářství, po tom co jsem si pohladila malé oslíky.      Nevadí, nevadí. Jen se pojďte podívat, jestli Vás to zajímá. My jsme dnesk...
Další informace

Co kdybych zabila svého psa?

Obrázek
Tracy je po mém boku téměř nakaždém kroku. Večer se ke mě tulí v posteli a často spolu jenom tak bezstarostně běháme po louce nebo na parkovišti mezi auty. Miluji ji z celého svého srdce. Jenže je to fér? Teď ji mají operovat oči a operace bude stát nějakých pár tisíc. Kvůli jídlu pro ní umírají další zvířata a já se ptám, proč? Kdo určil, že Tracy bude žít po mém boku a ostatní živí tvorové budou mít části svých těl v její misce a na talířích lidí po celém světě? Přemýšlím co by se stalo, kdybych Tracy zabila. Kdybych připravila pro svého psa přesně takovou porážku, jaká se provádí prasatům. Ušetřila bych peníze za operaci očí a ještě k tomu bych se docela proslavila. Asi bych pak musela rovnou zabít sebe, ale jako malá jsem si přála být v televizi aspoň přikrytá černým pytlem, to si dodnes pamatuju. Tak by se mi aspoň splnil můj dětský sen. No, škoda, že ten sarkasmus ani není stoprocentní. Někde ve mě je hlásek, který jakoby volal, tenhle život je pro tebe moc těžký, nezvládáš t...
Další informace