Spánek a psychika

Jeden mlůj dobrý známý mi nedávno řekl: "no zkoušel sem co moje tělo vydrží a tak sem spal 4 hodiny denně, vydržel sem to měsíc a šlo to, jenomže už sem byl potom na všechny tak nepříjemnej, že sem sám sebe přestával mít rád, teď dávám těch šest občas osum a to mi stačí".

Já osobně teda potřebuju zatím ještě o dost víc. Netvrdím, že to tak bude napořád, ale teď cítím, že když se nevyspím, vážně na tom nejsem dobře jak výkonnostně, tak psychicky, ale ani fyzicky. Navíc tak trošku experimentuju ze sebepoznáváním a vidím na sobě, že když sem nevyspalá dělám věci jak zombie. Dělám úkony jež si nepamatuju, říkám věci které bych jinak neřekla, dotknou se mě věty a situace jimž bych se odpočatá smála, činím závěry jež bych jinak nedělala, soudím lidi, beru si věci osobněji. To samé způsobuje možná i nedostatek sexu a nadměrné hulení, každopádně o tom jindy, to je úplně jiný téma :D Proč o tom teda píšu...

Až teď o půlnoci jsme se vrátily s Tracy na byt. Odstěhovaly jsme se od Péti do "svého", ale o tom asi taky jindy :D Každopádně je pondělí a Tracy od čtvrtka pořádně nespala. Přes dlouhé volno CMH sem byla u táty v Sušici. Ve čtvrtek jsem jela ráno v pět do Prahy, odnesla jsem věci ještě k Petrovi na byt, pak do práce, odpo přejezd z Jiřáku do Michle další den odjezd na Dobříš, tam sou dva Markétiny psi, v sobotu odjezd na Orlík v neděli večer příjezd do úplně nového prostředí, ráno do práce... No pro malého psíka nic moc situace, pořád si zvykat na nové prostředí už je samo o sobě obrovským stresem, do toho ještě nevyspání a ačkoli je to pes, počátky neurózy jsou na světe. Nejsem doktor ani veterinář a možná by mě leckterý odborník vyvedl z omylu, ale přijde mi, že se to na Traciině psychice dost podepisuje. Včera měla průjem, odmítá jíst a když jsem jí teď dala granule mega soustředěně je zahrabávala. Když jsem byla v kuchyni slyšela jsem bouchnutí mističky a šla jsem se podívat co dělá. Když jsem na ní zezadu sáhla začala strašně vrčet a potom se na mě i otočila a začala cenit zuby. Znám jí moc dobře a vím, že tohle normální není. Občas vrčí, když se jí něco nelíbí, ale takovýhle strach z ní ještě nikdy v životě nešel. Normálně jsem musela sama sebe přesvědčit abych jí vzala do náručí, protože jsem na chvíli dostala strach, že mi kousne. Po chvilce objímání a hlazení na ní bylo vidět jak se dostává do pohody a v dalších pár okamžicích usnula.

Takhle se podle mě chová i nevyspalej člověk. Stres a nevyspání, nejhorší kombinace, která může existovat. Neumím si představit, že by tohle muselo zažívat dítě a přesto vím, že je jich mnoho a mnoho, pro které by tohle byl ještě pohádkový život. Přesně tohle jsou situace, které mi potvrzují, že prostě zlý lidé neexistují. Jsou jen zlé situace, kterým se často musíme přizpůsobit... Proto pokud procházíte zrovna krizovým obdobím či jinak náročnou životní situací nastudujte metody jak usnout je jich spousta a při troše praxe to podle mě může dost usnadnit bytí na téhle nekonečně krásné planetě. Tracy už asi méně "trápení"se mnou mít nebude, ale zase díky tomu možná někomu pomůžeme a navíc já se na tomhle učím, že každý detail může znamenat obrovský zásah do jiného života, který my máme ve svých rukou a myslím, že je jedno, jestli to je psí, dětský, nebo jakýkoli jiný...

Obrázek: http://www.aktin.cz/clanek/1714-10-triku-jak-zlepsit-vas-spanek