mrdání vs milování

Už ste se někdy při sexu cítili jako "děvka?". Je jedno jestli jste chlap, nebo ženská, kluk, nebo holka, chlapec, nebo dívka, pán, nebo paní, gay, nebo lesba. Tenhle pocit ste mohli mít v jakémkoli věku a bez ohledu na pohlaví. Je to naprosto normální myšlenka, která napadá velmi často velkou spoustu lidí. Konečně jsme dospěli do století kdy sex začíná být zcela legální zábavou a měli bychom za to být velmi velmi vděční. Přesto se stále ještě docela často setkávám s lidmi pro které je sex tabu, hřích a nebo něco co se teda jako dělá, ale rozhodně se o tom nemluví. Nechápu tu zvrácenost. Na jednu stranu v hrnci vaříme mrtvá těla zvířat a na druhou se bojíme říct partnerovi aby nás vopíchal a dost často nám přijde divný si to i udělat. 
Já se ráda miluju a úplně stejně ráda šukám. Bez ohledu na to, co se nám snaží cpát do hlavy naše babi, taťka, mami, strýček, tetka, papež, nebo jinej "svatej", na šukání ani na milování prostě nic špatnýho neni.
Historicky jsme sexuální energii odsoudili jako nějaké zlo. Sexualitě jsme dali nálepku "forbidden". Sex, který není prováděn v misionářské poloze a jsou při něm dělány rychlejší pohyby považujeme za "porno". Viníme partnera, že je moc "drsný" a často naprosto ideální a jinak harmonický vztah skončí, protože si parter nebo partnerka neví v posteli s tím druhým rady.
Je to obrovská škoda.
Sexualita je v každém z nás úplně stejná. Já jsem tak trošku chlap, stejně tak, jako každý chlap je tak trošku holka.

Já jsem svou sexualitu objevila přes tu mužskou část, tedy mrdání. Chlap jako takový primárně šuká. Je to něco co ho totálně vzrušuje a je to jeho metoda jak "dělat lásku". Ženská složka je oproti tomu více romantická. Primárním uspokojením v ženské složce je pohlazení, obětí a porozumění. Neznamená to však, že ženy se chtějí jen milovat a muži jen mrdat. Oba dva chceme obojí. Jen jedno z toho často neumíme. Je to kvůli přesudkům (je to divné, nenormální...) a nebo proto, že to považujeme za "nudné". Já však mohu s jistotou říci, že obojí je neskutečně úžasné, nádherné, božské a čisto čisté. Není v tom žádný hřích. Není třeba aby nás to pobuřovalo. Není třeba abychom před dětmi tajili jak přišli na naší nádhernou Zemi. Na sexu není NIC tajného, divného, zakázaného, hříšného ani nedůstojného.

Takže až se budete příště cítit při šukání jako "děvka" pamatujte na to, že jste zrovna v ženském módu a potřebujete pohladit a nebo naopak, že jste zrovna v mužském módu a potřebujete spíš pořádně vošukat. Pokud dáte své sexualitě vážně zelenou, tak budete partnerovi moci s přehledem říci "lásko, prosím Tě já bych potřeboval(a) chvíli hladit"; při sexu není třeba nikam spěchat, ale při šukání je dobré trochu přitvrdit. Tak to prostě je a je tedy naprosto normální použít i opačnou větu: "lásko já bych potřeboval(a) pořádně přitvrdit."
Nebojte se něčeho co je zcela přirozené, nebojte se toho MÍT SE DOBŘE. Všichni si pro to můžeme dojít a kupodivu to není vůbec těžké. Stačí když jednou provždy pochopíme, že nejsme nikomu ani ničemu nadřazení, ale že stejně tak není ani žádný bůh který by nás za cokoli soudil. Jsme přírodou my stejně jako je ona námi. Děkujme si za to že jsme došli až sem a že od nyní můžeme všechny zázraky přírody využívat na plno bez toho aby kdokoli trpěl.

zdroj obrázků: 
http://www.zenaluna.cz/v%C4%9Bdom%C3%A9-radostn%C3%A9-milov%C3%A1n%C3%AD

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Opuštění

Obrázek
Když jsem jako malá každý víkend vyrážela ke koním, myslela jsem si, že je miluju celým svým srdcem. Jako každé dítě jsem si i já ve stáji kam jsem jezdila našla svého nejlepšího kamaráda se kterým jsem si vytvořila silné pouto. Jmenoval se Vojta. Byl to dostihový kůň, kterému bylo stejně let, jako bylo mě. Dostihovou kariéru měl už za sebou a v turistické stáji, sloužil pro pobavení turistům.  Neviděla jsem to. Brala jsem tu stáj jako ráj na zemi. Bylo tam všechno co jsem milovala a Vojta mě zanedlouho vítal zaržáním když jsem přišla do stáje.  Vojtova nejlepší kamarádka byla Beta. Beta byla typickou představitelkou turistické stáje. Byla to ta nejhodnější kobylka, jakou si dovedete představit. Když jí na záda šplhali začátečníci lačnící po pohledu z koňského hřbetu, měli často více než sto kilogramů. Ona se přesto nikdy ani nepohnula. Její hřbet se vždy prohnul o několik centimetrů, zatímco její oči nepatrně zamrkaly. Beta byla nejvytíženější kůň ve stáji. Kdykoli přišel něj...
Další informace

Jsou to spíš nádory než kuřata

Obrázek
Jsou to spíš nádory, než kuřata, zní slova pána, který mě se svou ženou velkoryse vítá ve své drůbežárně. Všechno to začalo zhruba před měsícem, kdy jsem cestou z Prahy na Šumavu předjížděla na dálnici nákladní auto sloužící pro převoz živých zvířat. Měla jsem ten den čas. Smutek a zoufalý pocit mě motivovaly k tomu abych za ním jela. Asi po 45 minutách jsem přijela před velká jatka. Byl večer, ale dveře do provozovny byly stále otevřené. Velká kaluž krve u vstupu byla výmluvnou známkou toho, co se tady ještě před chvílí odehrávalo. Slíbila jsem si, že se sem vrátím. Když jsem se včera vydala na cestu, projížděla jsem ještě vesničkou, ve které byl ukazatel na jiná jatka. Rozhodla jsem se zastavit i tam:  „Dobrý den, já se omlouvám, že jsem Vám sem takhle vlezla.“ Říkám majiteli malých jatek a velkého hospodářství, po tom co jsem si pohladila malé oslíky.      Nevadí, nevadí. Jen se pojďte podívat, jestli Vás to zajímá. My jsme dnesk...
Další informace

Co kdybych zabila svého psa?

Obrázek
Tracy je po mém boku téměř nakaždém kroku. Večer se ke mě tulí v posteli a často spolu jenom tak bezstarostně běháme po louce nebo na parkovišti mezi auty. Miluji ji z celého svého srdce. Jenže je to fér? Teď ji mají operovat oči a operace bude stát nějakých pár tisíc. Kvůli jídlu pro ní umírají další zvířata a já se ptám, proč? Kdo určil, že Tracy bude žít po mém boku a ostatní živí tvorové budou mít části svých těl v její misce a na talířích lidí po celém světě? Přemýšlím co by se stalo, kdybych Tracy zabila. Kdybych připravila pro svého psa přesně takovou porážku, jaká se provádí prasatům. Ušetřila bych peníze za operaci očí a ještě k tomu bych se docela proslavila. Asi bych pak musela rovnou zabít sebe, ale jako malá jsem si přála být v televizi aspoň přikrytá černým pytlem, to si dodnes pamatuju. Tak by se mi aspoň splnil můj dětský sen. No, škoda, že ten sarkasmus ani není stoprocentní. Někde ve mě je hlásek, který jakoby volal, tenhle život je pro tebe moc těžký, nezvládáš t...
Další informace