Moc slov

Jediná hloupá, nedomyšlená či špatná věta, může v pochybujícím člověku zabít dokonalý nápad. Například pouhých pár slov jako "nemáš pravdu, to je hloupost, to nezvládneš, na to nemáš talent, to stojí moc peněz" a podobně; to může zabít klidně i samotného člověka, protože se úplně klidně jenom kvůli těmhle neuváženým, nepodloženým a nahlas vyřčeným slovům přestane snažit usilovat o něco, čemu již jednou začal věřit. Važme slova.
Ve chvílích, kdy máme tu čest dát někomu radu, či povědět svůj názor je možná zrovna čas na zastavení se v daném okamžiku. Často není odpověd vůbec třeba. Člověk který se ptá, ví pravděpodobně o moc lépe sám, jaká je správná odpověď. Nechme jej povídat, ptejme se, dejme mu čas ať je se svou myšlenkou, nesnažme se jej odbít argumenty a ve chvíli kdy nemáme na něho čas, připusťme si to a řekněme nahlas. A pokud nevíme, připusťme si to taky, řekněme třeba "nemám ani tušení, moc tomu nerozumím ale skutečně věřím tomu, že pokud je to něco co je pro Tebe důležité, tak že to dáš". V té chvíli nezáleží na nás a našich myšlenkách. Uhlídejme si je a pokud v nás přetrvají do dalšího dne, opatrně je formulujme a ještě opatrněji sdělme.
Pokud vidíme, že je daný člověk ve svém nápadu úplně ztracený a my víme kudy se má vydat , protože už sme si obdobnou cestou prošli, doporučme mu směr, ale nenuťme jej aby uvěřil tomu, že tento jediný je správný, protože zrovna ten někomu vyšel. Možná si myslíme že dokonale rozumíme nápadu,který nám je sdělován i všem myšlenkám, často je to ale jen náš pocit. Neraďme. Naslouchejme. Podělme se o své zkušenosti, ale nekritizujme, nesuďme a nehodnoťme. Vždyť ty nejexcelentnější nápady vždycky na začátku byly jsou a budou "úplná blbost"... :-)

Obrázky: http://www.kamoska.cz/kultura-a-spolecnost/jak-si-poradit-s-pomluvami.html
http://blog.jobinsider.cz/2015/04/pracovni-pohovor-jak-si-poradit-se-zaludnymi-otazkami/

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Opuštění

Obrázek
Když jsem jako malá každý víkend vyrážela ke koním, myslela jsem si, že je miluju celým svým srdcem. Jako každé dítě jsem si i já ve stáji kam jsem jezdila našla svého nejlepšího kamaráda se kterým jsem si vytvořila silné pouto. Jmenoval se Vojta. Byl to dostihový kůň, kterému bylo stejně let, jako bylo mě. Dostihovou kariéru měl už za sebou a v turistické stáji, sloužil pro pobavení turistům.  Neviděla jsem to. Brala jsem tu stáj jako ráj na zemi. Bylo tam všechno co jsem milovala a Vojta mě zanedlouho vítal zaržáním když jsem přišla do stáje.  Vojtova nejlepší kamarádka byla Beta. Beta byla typickou představitelkou turistické stáje. Byla to ta nejhodnější kobylka, jakou si dovedete představit. Když jí na záda šplhali začátečníci lačnící po pohledu z koňského hřbetu, měli často více než sto kilogramů. Ona se přesto nikdy ani nepohnula. Její hřbet se vždy prohnul o několik centimetrů, zatímco její oči nepatrně zamrkaly. Beta byla nejvytíženější kůň ve stáji. Kdykoli přišel něj...
Další informace

Jsou to spíš nádory než kuřata

Obrázek
Jsou to spíš nádory, než kuřata, zní slova pána, který mě se svou ženou velkoryse vítá ve své drůbežárně. Všechno to začalo zhruba před měsícem, kdy jsem cestou z Prahy na Šumavu předjížděla na dálnici nákladní auto sloužící pro převoz živých zvířat. Měla jsem ten den čas. Smutek a zoufalý pocit mě motivovaly k tomu abych za ním jela. Asi po 45 minutách jsem přijela před velká jatka. Byl večer, ale dveře do provozovny byly stále otevřené. Velká kaluž krve u vstupu byla výmluvnou známkou toho, co se tady ještě před chvílí odehrávalo. Slíbila jsem si, že se sem vrátím. Když jsem se včera vydala na cestu, projížděla jsem ještě vesničkou, ve které byl ukazatel na jiná jatka. Rozhodla jsem se zastavit i tam:  „Dobrý den, já se omlouvám, že jsem Vám sem takhle vlezla.“ Říkám majiteli malých jatek a velkého hospodářství, po tom co jsem si pohladila malé oslíky.      Nevadí, nevadí. Jen se pojďte podívat, jestli Vás to zajímá. My jsme dnesk...
Další informace

Co kdybych zabila svého psa?

Obrázek
Tracy je po mém boku téměř nakaždém kroku. Večer se ke mě tulí v posteli a často spolu jenom tak bezstarostně běháme po louce nebo na parkovišti mezi auty. Miluji ji z celého svého srdce. Jenže je to fér? Teď ji mají operovat oči a operace bude stát nějakých pár tisíc. Kvůli jídlu pro ní umírají další zvířata a já se ptám, proč? Kdo určil, že Tracy bude žít po mém boku a ostatní živí tvorové budou mít části svých těl v její misce a na talířích lidí po celém světě? Přemýšlím co by se stalo, kdybych Tracy zabila. Kdybych připravila pro svého psa přesně takovou porážku, jaká se provádí prasatům. Ušetřila bych peníze za operaci očí a ještě k tomu bych se docela proslavila. Asi bych pak musela rovnou zabít sebe, ale jako malá jsem si přála být v televizi aspoň přikrytá černým pytlem, to si dodnes pamatuju. Tak by se mi aspoň splnil můj dětský sen. No, škoda, že ten sarkasmus ani není stoprocentní. Někde ve mě je hlásek, který jakoby volal, tenhle život je pro tebe moc těžký, nezvládáš t...
Další informace