Všude dobře doma nejlíp? Ale kde je doma...
"prosím tě čím zahušťuješ květákovou polívku?.. Ježiš ty odpovídáš to je strašný" Vzbudil mě dnes dopoledne již druhý rozhovor mého táty. Zřejmě na něj mluvila máma svým podrážděným tónem, jako předtím skoro celý život :-) "no to jo, hlavně se nenech ovlivnit, vychovala si zdravé krásné děti. Teď se oba zbláznili, ta nejí maso ten zas bílou mouku, sou jak dva pitomci. Ta nejí maso a sotva chodí. ... No to jo, není nic lepšího než dát si pořádnej kus masa."
Před tím táta volal ještě se svým bráchou, něco kolem včel a strašně na něj křičel. 60 letej chlap, křičí na svého bráchu, za to, že něco nedělá podle jeho představ. Nevím no, ale už mi to tak nějak přijde méně normální, než nejíst mrtvoly a netrávit své tělo levnýma sračkama plnýma pesticidů.
Táta mi to neřekne do očí, za zavřenými dveřmi mě pomlouvá a já ho slyším. Ještě před rokem bych se naštvala, urazila, začala na něho křičet vzala to strašně osobně a nechala se rozhodit na celý den. Dneska mě to jen zamrzelo a až si dáme kafe budu mu o tom povídat. Myslím že si zaslouží mít informace o tom proč v jeho očích jeho dcera ze které se podle něho stal "magor" tohle dělá. Respektive nedělá.
Vidět pod povrch a vědět že dát si steak zdaleka není to nejlepší co v životě může člověk zažít je sice těžší než být ignorantem, ale o to je to pestřejší a tím pádem zaajímavější, je to tak nějak najednou plné zázraků a života. Maso je dobré to bezesporu, správně upravené maso je delikatesa. Ale mě už nepřijde má osobnost tak strašně důležitá aby kvůli tomu, že já si budu 15 minut vychutnávat jídlo musel někdo jiný trpět. Navíc vím už za tu dobu dobře, že lépe a chutněji než jím teď sem snad ještě nikdy nejedla. Najednou je mi strašně krásně. Najednou jím i žiju s lehkostí. Třeba předevčírem sem seděla před prací v parku a jedla rajčatovou polévku a kuskus (104Kč), stejně jako jiný oběd v restauraci, jen tohle si můžete vzít sebou kam chcete:-) Když sem to dojedla, lehla sem si a dívala se do koruny stromu, který byl nademnou. Bylo mi úžasně. Najednou sem viděla zázrak v každém jednom lupínku a dívala se do té koruny asi půl hodiny. To že sem se tam dokázala zastavit mi dalo sílu pracovat potom do 23:45.
Člověk v Evropě dneska už prostě nepotřebuje maso k tomu aby přežil. Dokonce nepotřebuje maso ani k tomu aby plnohodnotně žil. Já se nenálepkuju a nesnažím nikomu cpát slova jako vegetarián či vegan, jen prostě zcela upřímně říkám, že je mi těch mrtvol kterými sou narvaný mražáky docela líto. To lidé nechápou a já jim rozumím, možná neviděli dokument pozemšťané vítejte na planetě zemi, možná ho viděli a nepřišlo jim to důležitý. Je mi to jedno. Je mi ale líto, když můj vlastní táta vypouští ze svých úst takto zraňující slova. Nikdy nás moc nechválil, ale za to vždycky dostatečně soudil. Tak snad se mi nakonec ještě podaří mu alespoň trochu otevřít oči, přála bych mu aby zažil ten pocit, kdy zjistí, že soudit není třeba. Že to co dělají druzí není důležité, že je důležité prostě jen mít opravdu rád, bez ohledu na všechno.
Češi dnes, jsou takový králové dříve. Aby mohl mít český občan telefon, hadry, auto a tak dál, sedí někde v číně dětský otrok a vyrábí jeho součástky, nebo někde jinde o kus dál sedí jeho rodiče, kteří pro práci nestíhají ani vidět denní světlo. Aby český občan mohl mít svoje mlíko, vejce a steaky musí trpět miliony zvířat. Kdyby člověk žijící tady, ale pochopil, že nic z toho nepotřebuje k tomu aby byl šťastný a investoval svou energii ne do toho, aby vydělal na to všechno prací která ho nenaplňuje energii do toho, aby našel něco co ho bavit bude, potom by i on začal být užitečným příkladem pro celý svět. Kdyby ta síla, kterou my dohromady máme byla investována tím správným směrem, tak by třeba už děti v číně, indii ani africe nemusely trpět. Třeba by ani zvířata nemusely ve velkém být přiváděny na tento svět jen aby skončily v břiše nějakého ignoranta.
No nic, jdu na to rozpustné kafe se svým tátou a poslechnu si jeho argumenty o tom jak se zabíjím.
Pro ty co dočetli až sem práce kterou sem začala dělat je pro mě hodně náročná, a neměla bych ani náhodou dříve na to abych se s ní konfrontovala, bála bych se jí vzdala bych to po první chybě, tak jako sem to vždy měla ve zvyku. Dnes ale bojuju a díky tomu se mi daří a i když dělám chyby jsou kolem mě lidé, kteří umějí říct "kdo nic nedělá nic nezkazí" třeba jako můj šéf...
Všude je dobře a pro mě aktuálně doma už není u táty. Doma je tam, kde mi lidé rozumí ne protože musí, ale protože to mají stejně...
Zdroj obrázku:
http://www.onlinefilmykeshlednuti.cz/komedie-filmy/vsude-dobre-doma-nejlip-north-1994-ke-shlednuti-online
Komentáře
Okomentovat