dogma naší evoluce, start další revoluce? :-)

otroctví, války, školní docházka, volební právo žen, homosexualita... no s velkou pravděpodobností jednou skutečně byla doba, kdy chtít tohle změnit znamenalo mnohem větší riziko, než nepochopení, pohrdavý pohled, nebo pár nadávek. I přesto tohle pro nás, kdo žijeme v evropě, naši předci vydobyli a rozhodně to nebyla chyba.
Navzdory tomu že tohle všichni víme, se stále setkáváme s dogmaty jako je "odsouzení každé civilizace k zániku" :D Lidé kteří tohle tvrdí, mají na mysli evropany a bojí se často asiatů, muslimů, černochů a nově se podařilo vytvořit další úžasnou kategorii "uprchlíků". Dalším super dogmatem je - "vždycky tady byla nenávist, lidé potřebují nenávidět". No velmi pozitivní; nedivím se, že se ročně sní miliony antidepresiv (s obrovskou marží - tzn. že ten kdo to prodává to musí nějak umět prodat že jo a jak líp prodat antidepresiva, než vám namluvit že se máte fakt na píču?).
Evropané nejsou odsouzení k zániku, naopak každý jeden z nás je tady proto, aby co nejefektivněji, nejzábavněji a pro sebe hlavně co nejuspokojivěji šířil to úžasné co tady pro nás je k dispozici v podobě svobody, znalostí, informací a zkušeností. 
http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/detska-prace-ocima-ceskych-fotografek/r~i:gallery:23565/r~i:photo:429029/
Evolucí 21. století je přetvoření světa lži na svět pravdy, lásky, důvěry, bezpečí, tolerance, respektu a pohody. Evropanům narozeným do této dokonalé a bezpečné části planety už chybí jen přestat se bát lásky, začít věřit sami v sebe, přestat si myslet že někdo jiný ví lépe než my sami co je pro nás dobré a přestat si to samé myslet sami o druhých.
Ruku v ruce s tím je potřebné přestat věřit tomu, že se ropa do auta, čokoláda do obchodu, nebo maso do krabice dostane samo. Je potřeba začít se dívat pod povrch a přestat být jednoduchou loutkou diktátorů v podobě businessmanů. Mělo by být naší radostí přestat věřit tomu, že kvůli našemu přežití je potřeba ubližovat ostatním obyvatelům naší planety. 
http://www.goveg.cz/content.php?action=show-site&id=192&language=1

Věřím tomu, že řezník, zaměstnanec na jatkách či farmář, který dělá svou práci má často vnitřní motivaci a pocit, že jeho práce dává smysl, ale jsem si jistá, že je to jen proto, že není ochoten otevřít své srdce všem okolnostem, že otupěl vůči bolesti zvířete, že zakryl část svého srdce rouškou ignorance a že bere život živočicha, jako podřadnou součást, že zvíře bere jako nedůležitou komoditu důležitou proto, aby dostal peníze, protože si v sobě uchovává bubáka, že bez peněz je nikdo. Pro takového člověka bude těžké najít odvahu otevřít oči a zjistit, že jeho svoboda není ukryta v krvi jiného. Není těžké opustit staré a začít s novým, jediné co je jen potřeba je nebát se neuspět, ale bát se nepokusit se.

Žijeme totiž jen teď a tady, ne v minulosti a dokonce nežijeme ani v budoucnosti. To co skutečně máme je jen teď a tady a můžeme si toho vážit a cítit, že je to správné a nebo to můžeme nenávidět a v myšlenkách před tím utíkat. 

Nenávisti. žárlivosti, nasranosti a soudů není třeba, vím to, protože sem asi od 12ti let byla nasraná na celý svět. Rozhodnutí tu nasranost opustit a začít se věnovat něčemu co sice není jednoduché, ale dá se řešit lépe než větou "je to v prdeli, je to na hovno, je to v píči, to je kokot, to je kráva, je fakt divnej, to je fakt magor, dělá to schválně, určitě mě podvádí, to nejde, nenávidím to/ho/ji/je..." to bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě. Nadávat a soudit bylo sice easy jak sviň, ale ta věčná nasranost a věčné vidění toho co bylo špatně bylo beztak energeticky stejně náročný a neřešilo absolutně nic.

Nyní namísto toho, co je hnusné hledám to co je hezké a namísto toho co se mi nepovedlo se soustředím na to co se mi daří, namísto nedokonalostí v lidech a okolnostech kolem sebe hledám to krásné co je v každé vteřině ukryté. Učím se ze svých chyb ale v mysli se nevracím k nim, ale k tomu co sem se díky nim naučila. Prostě sem se stala obyvatelem Nového světa.

Každý z nás je sám o sobě energií, proto nemůžeme být šťastní při nic nedělání, stejně tak ale nemůžeme být šťastní při investování energie do něčeho co nám nedává smysl. Je potřeba najít něco co nás bude motivovat, uspokojovat, nutit se vzdělávat, usmívat se a občas padnout na hubu a říct si potřebuju pauzu. Pro někoho to je psaní úžasně dokonalých kódů, pro někoho malování obrázků, pro někoho skládání písní, pro někoho psaní textů, pro jiného zase učení dětí ve škole, je to úplně jedno co to je; ten pocit který je uvnitř nás, který říká JO TOHLE MÁ SMYSL; ne kvůli penězům, ne kvůli dovolené, ne kvůli manželce, ne kvůli dětem, ne kvůli šéfovi, ale KVŮLI NÁM SAMÝM to je ta stále skloňovaná svoboda, kterou lze umocnit pocitem, že nikdo další kvůli našemu životu nepřichází o ten svůj. Na nikom jiném nikdy nezáleželo a nezáleží více, než na mysli, jež je v našem těle, jež ovládá naší duši a na tom, zda je naše mysl v harmonii s naším srdcem, zda se navzájem dokáží vystát.

Konec otroctví a vykořisťování lidí ale i zvířat, se stane vedlejším účinkem harmonie, kterou najdeme uvnitř sebe. Pojďme začít tak, že se přestaneme bát cítit to samé nad psím stehnem, jako nad tím kuřecím, pojďme se přestat bát nad hovězí kýtou cítit to samé jako nad tou koňskou, protože je to to samé. Pojďme přestat zavírat oči před původem čokolády a tím co lijeme do našeho auta. Pojďme se věnovat další kapce ignorance bránící našim srdcím se zcela probudit a uvidíme jak velký dopad to bude mít. Uvidíme, že i ten malý krůček, který se každý den rozhodneme udělat tím, že neublížíme sami žádné živé bytosti bude mít v konečném důsledku obrovský dopad na ukončení zla úplně všude na světě. THE ONLY WAY TO ACHIEVE IMPOSSIBLE IS TO BELIEVE IT IS POSSIBLE.

Dogma, že zlo tady musí být proto, aby bylo dobro odkazující se na JingJang je stejně nesmyslné jako to, že musíme jíst maso abychom přežili. Jen my sami jsme strůjcem toho co JE, jen my sami určujeme zda je zlo potřeba či ne, neexistuje žádná vyšší síla která by mohla rozhodovat byť jen za jednoho z nás.

Učme své děti samostatně myslet, naučme je DÍVAT SE, naučme je CÍTIT, naučme je odpovědnosti za JEJICH životy, přetaňme je nutit být na nás závislí a zcela jistě se ještě za našeho života dočkáme dokonalé rEVOLUCE:-)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Opuštění

Jsou to spíš nádory než kuřata

Co kdybych zabila svého psa?