Vždycky to tak bylo

Prosím tě neměň evoluci tak rychle. Jak významná věta od člověka, který je rád za to, že se za tři roky vůbec nezměnil. Vždyť já neměním evoluci. Achjo, jak jen mu to říct. :(
Díky tomu že konečně mám potřebné informace už nemusím zneužívat nevinnosti ostatních tvorů na naší planetě a díky tomu, že mám srdce mohu konečně cítit každé jedno pohlazení, které buď dostanu a nebo dám. To není evoluce, to je touha ŽÍT a nechat žít... 

Díky tomu, že sem konečně pochopila významnost masového vraždění zvířat sem poprvé v životě pocítila proti čemu vlastně od 13 let bojuju. Nejsou to až tak učitelky a autority jako celý tento systém založený na vykořisťování ostatních. Jenom díky tomu, že existují hrdí vegani jako je James Aspey, kteří se nebojí postavit, podpořit a inspirovat ostatní obyvatele naší planety teď už konečně vím, že neexistuje možnost jak si někoho nebo něco přivlastnit jen pro svůj vlastní užitek a těšit se z toho déle než pár okamžiků. Díky lidem jako je James, Jordan Lee, nebo dokumentu jako je "pozemšťané vítejte na planetě zemi" najednou vidím ještě hlouběji pod povrch a přijde mi směšné věřit tomu, že bez vlastnictví a mejetku státu a národní hrdosti by společenství lidí nedokázalo existovat. 

Energie kterou plýtváme při velkých hokejových a fotbalových utkáních, nebo velkých závodech, turnajích a olympijských hrách, jen proto abychom mohli říct MY ČEŠI a nehnout zadkem ta je v mých očích obrovsky nesmyslná. Člověk, který celý život dře a maká je ve vrcholné soutěži donucen dopovat. Musí poslouchat příkazy zakomplexovaných manažerů, marketingových ředitelů, majitelů klubů, partnerů a sponzorů. Je možná hodně často loutkou kterou si MY přivlastňujeme a SME na ní hrdí protože ona je MY. Jak brutální marketingová sračka. Jaká nechutnost, která má akorát lidi udržet doma na zadku a zajistit dostatečný odbyt piva a klobás, hranolek a brambůrků. 

Tihle MY potom když se s nimi bavím jsou vlastně nejvíc nejchytřejší:

"Lidi DYCKY jedli maso, nemůžeš přestat jíst maso, jíme maso miliony let, TAK TO PROSTĚ JE" a večer dávaj hokej, to tak taky prostě je i když to tak třeba nikdy nebylo, ale to nevadí, protože před hokejem sou televizní noviny a tam to přeci říkaj, že to tak dycky bylo s tim masem, ale o hokeji tam neříkaj nic, tak není třeba pochybovat ne asi!

Když mi Tracy usnula v klíně řekla sem svému tátovi, hele koukej, jak usnula.  A táta (plnej nevyřčené kritiky vůči mému stravování) konstatuje:

"jasně že spí je to pes, ten to tak má, loví a když neloví tak tráví a spí". No moc hezký tati, jenomže Tracy loví tak maximálně těstoviny v misce. Nikdy v životě nelovila, nedovedla by zabít ani myš kdyby

jí chytla. Tracy ráno chodí na procházky, potom snídá to co jí dám a potom si hrajeme s plyšákama, to miluje. V lese běhá s klackama a šiškama, miluje hraní si s ostatníma psama, zajímají jí holuby, kachny, ptáci, když v lese vidí borůvky tak je ochutnává, nikdy v životě by neulovila ani slimáka. Miluje spát se mnou v posteli a pevně se ke mně tisknout, když nemá co dělat (třeba jako tam v kavárně) tak spí to jo, ale neloví, táto, Tracy už prostě dávno neloví a nevím vlastně ani, jestli kdy Traciini předci lovili, každopádně to je hodně nepodstatný, protože teď mám na klíně Tracy a ta nespí, protože je unavená po lovu, ale protože TEĎ JE tady s náma na kafi a je celkem spokojená a nemá moc co dělat a tak spí. Ne protože PSI PROSTĚ LOVÍ a Tracy je pes, ale protože Tracy prostě spí a mě se to líbí, jak spokojeně usnula a chtěla sem ti to jenom ukázat, nic víc...

Stejně tak to je s námi lidmi. Ani jeden z nás už nepotřebuje maso k tomu aby žil. Protože ve 21. století konečně máme dostatek knowhow na to abychom si vyrobili vlastní energii, abychom dělali to co nás baví a k tomu měli maličkou zahrádku a na ní svá rajčátka, svůj salátek, své brambory, své bylinky a každý z nás může i cestovat, když se na internetu domluví s někým z austrálie, že na oplátku že on bude moct sem můžeme my letět za ním. Je třeba jen se přestat vymlouvat na osud, na to že nemáme v životě štěstí a už vůbec na to že TO TAK PROSTĚ JE, PROTOŽE TO TAK VŽDYCKY BYLO. Je to jenom tak, jak si opravdu přejeme aby to bylo a pokud investujeme veškerou svojí energii do stěžování si na to jak je něco špatně, někdo úplně blbej a nebo do toho jak by to být nemělo namísto do toho abychom vymysleli jak bychom cokoli chtěli, pokud svůj čas věnujeme dívání se na úspěchy či neúspěchy někoho jiného, potom budeme do konce života sedět s hlavou v zadku a nikdy neucítíme ani jednuz z vůní opravdového života, nikdy neucítíme jak to skutečně je ne podle NICH ale podle nás, každého jednoho z nás. 

Pojďmě energii zbytečně vynakládanou do rozčilování se u televize vynaložit do toho, abychom objevili něco co nás v životě skutečně naplní. Pojďme neskákat jak někdo jiný píská, pojďme se sami každý ve své vlastní hlavě zamylset nad tím zda je doopravdy nutné kritizovat jiné, zda je opravdu nutné žít úspěchy jiných, zda není doopravdy skutečně možné vytvořit svůj vlastní šťastný příběh, tak abychom v 60 nemuseli sedět vedle svých dětí a vyprávět jim o tom, jak kolegové z práce nemají žádné zájmy, ani manželku a děti feťáky, protože když ještě pracovali tak jejich jediným potěšením byly "mladé holky", pojďme žít tak abychom mohli v tomhle věku mít nevyčerpatelnou zásobu veselých příběhů plných lásky a radosti, aby kolem nás bylo plno upřímných a šťastných lidí. Pojďme konat, milovat, dávat, BÝT  a přestaňme konečně jednou pro vždy pomlouvat, nenávidět, brát a ubližovat. Naše generace to klidně ještě stihnout může stačí věty jako je ta vždycky to tak bylo přestat brát jako omluvu toho, že to tak je právě teď a začít se soustředit na to, jak to od teď být může i když to bude třeba úplně jinak než před miliony let :-)

Zdroj obrázků:

http://old.vyvrhel.net/obrazek/21/kdo-neskace-neni-cech

http://www.cuketka.cz/?p=739