zneužít lásku

Minulý týden zemřelo mému bráškovi štěňátko. Pohřbívat tak maličkého člena rodiny, bylo neuvěřitelně traumatizující a asi proto, když jsem v pondělí přijela s Tracy do Prahy a ona se pozvracela, začala jsem trochu zbytečně panikařit. Má hlava věděla racionálně zhodnotit situaci, ale srdce říkalo "co když?". Našla jsem tedy nejbližší veterinu a utíkala tam. Dvě slečny veterinářky si vyslechly příběh, který se stal mému bráškovi a pokusily se ve mě vzbudit dojem zájmu a pochopení. S ohledem na mou schopnost empatie už mi ale jen jejich reakce přišly malinko formální a zvláštní. Když si poslechly Traciino srdíčko a změřily jí teplotu řekly mi, že to na otravu nevypadá, ale že jí dají pro jistotu injekci. Tu jsem odmítla s tím, že jsem ráda že jí nic není, že jí dám domu a že se vyspí a bude v pořádku. Jedna z nich s úšklebkem řekla "to jí budete zpívat nebo co?". Přešla jsem to a abych měla klid od jejich nucení mě do injekce, zeptala jsem se, zda jí objednají na čištění zubního kamene. Řekly že ano, ale že to doporučují udělat krevní testy a taky že Tracy udělají sono bříška, že to je jistota. Nevěděla jsem jak to odmítnout, jsou (měly by být) to odbornice a já o tom nic nevím a tak mi přišlo neslušné se s nimi dohadovat, jen proto, že na to zrovna nemám peníze. Po tom co Tracy držela při odebírání krve, tak strašně statečně a ani se nepohnula, paní doktorka zase utrousila "ona tak hezky drží, já bych jí tu injekci dala". Po třetí jsem musela odmítat a obhajovat, že do Tracy zbytečně chemii píchat nechci, na to mě uklidňovaly, že to je šetrné...

Když mi potom za sono a odběr krve řekly 1600 Kč ani mě to nepřekvapilo. (veterinafenix u Žižkovské věže)

Lidé kteří milují své psy jsou ochotní pro jejich živůtky a pro jejich zdraví udělat téměř cokoli. Jak ale může být někdo takovej zmrd a využívat toho?

Kdybych sama ještě nedávno nebyla ignorant, zeptala bych se ještě dál, jak někdo může zneužít srdce a lásky ke svému vlastnímu profitu? Já se ale ptát nemusím, sama jsem to asi zažila. Je zřejmé, že nemocných lidí v naší době je strašně moc. Je zřejmé, že spousta z nás si myslí, že škodit a honit se za penězi je jediná cesta. Je zřejmé že hodně moc z nás potřebuje probudit. A ve chvíli kdy se tak stane, už nikdy se nebudeme chtít vrátit do doby temna, kdy využívání lidské nevědomosti, nezkušenosti, či zamilovanosti nám bude připadat běžné.

Je nádherný pocit stát na druhém břehu. Oto ale více bolí dívat se na tu druhou stranu. Když jsem byla jen v té tmě starého světa a přes tu tmu neviděla, myslela jsem si, že žádné jiné místo neexistuje a bylo mi "dobře". Teď znám obě strany a neskonale doufám, že již brzy se i ta stará promění v ostrov lásky, respektu, trpělivosti, tolerance, pochopení a empatického cítění. Doufám, že nebude už dlouho trvat, než se začnou oba břehy spojovat, doufám, že se již brzy přestaneme bát. Protože jen tehdy už si nikdo nikdy nedovolí zneužít lásku...